Na pohľad krásna, vo vnútri bolestivá

22. listopadu 2011 v 20:53 | Sinai |  Krásy prírody
Touto fotkou by sa dalo poukázať na krásu prírody aj v obyčajnom parku uprostred mesta.
Lenže ja tým chcem poukázať na niečo iné...

Ďalší hrozný deň, keď niekoho stratíte....viete, celkom sa cítim ako tá lavička. Postupne odo mňa všetci odchádzajú...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 22. listopadu 2011 v 21:01 | Reagovat

To je zvláštní fotka, úplně mi z ní přecházejí oči a ty stromy mi tam připadají zasazené... O_O

Ohledně toho, na co chceš poukázat - cítím se jako ty a ta lavička... Vítej v grupě. :-(

2 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 22. listopadu 2011 v 21:13 | Reagovat

Ten komentář jsem nemyslela tak, že by jsi to tam přidala, to vůbec. Věřím ti, jen je ta fotka vážně zvláštní. ;-)

3 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 22. listopadu 2011 v 21:20 | Reagovat

Ty to nevidíš? 8-O Ten strom, který je nejblíže k lavičce.

4 Das Das | Web | 22. listopadu 2011 v 21:40 | Reagovat

krásná fotka. :) Docela koukám, že máte v parku.. dost laviček.. spíš přemnoženě na to, na jaký počet jsem zvyklá já. :D nebo.. no, my máme trochu jiný styl parku.. :)

Uhm. Můj výtvor by nebyl hezčí v ničem. ;D já jsme bez šance. ;)

5 ♥Mája ♥Mája | Web | 23. listopadu 2011 v 14:11 | Reagovat

Závidím,že máte nějaký park =)
Úžasně teplé barvy =)

6 ElliQ ElliQ | Web | 23. listopadu 2011 v 15:30 | Reagovat

Krásný park (pokud se to dá tak nazvat). Jde vidět, že podzim už tu je nějakou tu neděli.

7 Deny Deny | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 16:36 | Reagovat

Je to krásná fotka, ale když si jí prohlídnu vyjadřuje z ní smutek a osamění (podle mě xD)

8 Sinai Sinai | Web | 23. listopadu 2011 v 17:40 | Reagovat

[4]: [5]: [6]: Ja som tým chcela vyjadriť niečo iné ako "krásu parku".

[7]: Máš pravdu, stačí si prečítať, čo je písané pod fotkou (:

9 Ivuše Ivuše | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 17:55 | Reagovat

Ta fotka je úžasně barevná! Ale cítím z ní  prázdnotu... Nebo spíš...strach ze samoty. Nebo něco takového.

10 Ivuše Ivuše | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 18:04 | Reagovat

Brr...
S tim DATARTEM jsou lidi fakt na pěst :)

11 Dendomačiatko Dendomačiatko | Web | 23. listopadu 2011 v 18:29 | Reagovat

Zaujímavá fotka. Vážne tam sedí ten popis. V poslednej dobe som tiež taká lavička, ale nejako to ide do ružova, čiže fajn ...

[3]: Akurát to pozerám a tiež sa mi to zdá :D

12 Das Das | Web | 23. listopadu 2011 v 20:34 | Reagovat

každýmu vyhovuje něco je něco jiného a máš pravdu, že tužkou by to bylo hezčí.. vlastně původně to tužkou bylo, ale s tou částí mi bylo nejvíc vypomáháno. :DD

[10]: přesně!

13 Biela Labka Biela Labka | E-mail | Web | 23. listopadu 2011 v 21:20 | Reagovat

Hmm,..fotka na zamyslenie.
Ja som väčšinou bola/som stále taká lavička. Až som si na to zvykla a už neznesiem žiadne veľké kamarátstva a najradšej som sama, či už s Koťúžkou alebo sa venujem blogu,kresleniu,foteniu. Človek si na to postupom času tak nejak usadne, a už mu je najlepšie tak :-)
P.S.:Máte pekná park, to nie ten náš škaredý :-/ v strede veľká socha Sládkoviča a okolo pár ošklbaných stromov a na každej lavičke sa oblizujú mladé páry,..človek dnes nemôže prejsť okolo parku bez toho aby mu neprišlo zle od žalúdka :-|

14 Sinai Sinai | Web | 23. listopadu 2011 v 21:23 | Reagovat

[13]: Tu nejde o nejakých pochybných kamarátov zo školy.

15 Deny Deny | E-mail | Web | 24. listopadu 2011 v 15:31 | Reagovat

[8]: četla sem :D

16 ♥Mája ♥Mája | Web | 24. listopadu 2011 v 17:42 | Reagovat

[8]: ano já vím =) ale musela jsem to takhle okomentovat..
přišlo mi hloupé se takhle na rovinu zeptat,proč by od tebe měli všichni odcházet?stalo se něco zlého?(protože teď jak jsem to napsala,to zní až velmi divně =/ )
ale i tak se ptám..  ( =´))

17 ♥Mája ♥Mája | Web | 24. listopadu 2011 v 17:47 | Reagovat

člen rodiny? to mě opravdu mrzí,vím jaké to je =(.. nechci být vyzvídavá(i když u mě to ani jinak nejde) ale můžu se zeptat,kdo to byl?

18 ♥Mája ♥Mája | Web | 24. listopadu 2011 v 18:14 | Reagovat

jéjda.. :( to je mi líto (upřímnou soustrast :( )... vím jaké to je,když od nás odejde někdo,koho jsme měli velice rádi :( .. a už jen ta představa ,že už jich nikde neuvidíme,nepozdravíme a ani nepopovídáme si snimi,je hrozně deprimijucí..jenže ona to není představa,ale skutečnost!.. můžeme jen doufat a modlit se za ně,ať mají v nebi u Boha klid =´)

19 Katashi Katashi | Web | 25. listopadu 2011 v 11:34 | Reagovat

Tím, že tam jsou lavičky dvě bych to neviděl pouze na osamocenost jednoho konkrétního člověka, ale člověka jako takového, jako člena společnosti. Lidé se potkávají, ale většina z nich si tvoří kolem sebe jakousi bariéru a od ostatních se oddaluje.  Takové pocity ve mne vyvolávají ty dvě lavičky. Pomáhá tomu i určitá distance, která je umocněna úhlem fotografie. Jak je jedna z laviček blíže a druhá spíše v pozadí (to není zrovna dobře formulováno, ale zrovna mne správné odborné výrazy nenapadají...), tak to zase můžem převést na lidi. Lidé jsou v poslední době sebestřední, hledí si především svého, do sociálních interakcí se příliš nehrnou a tím se vlastně všichni od sebe odcizujeme. Jako ty lavičky...

Blbost, co dokážu vymyslet z laviček... :D
Nechci se rýpat v osobním život a vyzvídat se mí nechce, tak jediné co můžu udělat, je po shlédnutí reakcí ostatních popřát upřímnou soustrast.

20 Katashi Katashi | Web | 25. listopadu 2011 v 15:41 | Reagovat

[19]: než o moudrosti(Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, zároveň svrchované i taktně skromné, jež dává jistotu v rozhodování a jednání - dle encyklopedie) mluvím spíše o všeobecném rozhledu člověka a vzdělanosti nikoliv inteligenci. Někdo může být inteligetní, ale díky jeho omezeným výrazovým prostředkům to může vypadat zcela jinak.
Já si vědomostí nesmírně cením a vzdělání má pro mne zcela jinou hodnotu než před cca třemi, čtyřmi lety...
Ale každý má jiné priority a na jiné věci klade důraz :)

21 lady Lianna lady Lianna | Web | 25. listopadu 2011 v 18:07 | Reagovat

Barevně je ta fotka skvělá. Jinak u nás jsou ostatní ještě jak tak vitální, i když už někde ten věk začíná být znát... prozatím si užívám, že jsou, prarodičům jde k osmdesátce a já si prostě nechci připustit, že je za pár let ztratím

22 Lai Lai | E-mail | Web | 25. listopadu 2011 v 18:59 | Reagovat

Pak tedy upřímnou soustrast.

Fotografie je krásná. Z různých předchozích příspěvků vidím, že každý ji vnímá po svém - ano, nabízí mnoho prostoru pro představivost.

Já například vnímám dlážděné obdélníčky, na nichž lavičky stojí, jako dva ostrůvky v tom moři barvami hýřícího listoví. Ostrůvky, na nichž člověk může dojít spokojenosti. Ale na úkor přírody.
Dlážky vidím jako zásah do trávníku. Jako místo, kde se člověk smí těšit klidu, což ovšem vyžaduje, aby přizpůsobil okolí svým nárokům. Aby ho učinil obětí svých zájmů. Protože zájmy člověka a přírody se střetávají, stojí vůči sobě v neúprosné oposici.
(Och, zní to šíleně a kapku nerelevantně, protože bych asi měla komentovat hlavní motiv a ne dva nepatrné dlážděné obdélníčky...).

23 Monča Monča | Web | 27. listopadu 2011 v 16:59 | Reagovat

Ještě opuštěněji a smutněji musí vypadat ten, kdo na té lavičce sedí..

24 ElliQ (a spol.) ElliQ (a spol.) | Web | 27. listopadu 2011 v 20:01 | Reagovat

Ahoj Sinai,
To jsem já ElliQ, akorát jsme si ještě s kamarádkami (už dávno) vytvořily blog. Teď sháníme někoho, kdo by nám vytvořil zimní design. Já vím, že Ty asi už designy neděláš, jen jsem se Tě chtěla zeptat, protože Tvé designy jsou úžasné.. :-)

25 Christine Christine | Web | 28. listopadu 2011 v 21:02 | Reagovat

momentálne akosi tiež zdieľam tvoje pocity, no fotka mi príde skôr pozitívna...no každý má asi iné chápanie vecí :-)

26 Xavier Fender Xavier Fender | Web | 3. prosince 2011 v 11:09 | Reagovat

Nikdy nezůstaneš sama

27 Vendy Vendy | Web | 9. prosince 2011 v 20:47 | Reagovat

Ta fotka je moc hezká. I když určitá opuštěnost laviček působí lehkým smutkem... Ale ty krásné podzimní barvy ladí fotku do příjemné nálady. Takže jako symbol beru jen ty opuštěné lavičky.
Pochopila jsem, že vám odešel někdo blízký, zřejmě z rodiny. To bolí, a hodně.
Za sebe můžu prohlásit - smrt je jak rána palicí. Jak podtržené nohy. A vždy, v každém okamžiku, zlá - ať si každý tvrdí co chce...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama