Lilli & Dafi

14. ledna 2012 v 21:50 | Sinai |  Ostatné zvieratá
Lilli & Dafi. Naše krásne stvorenia. Moja bola králičica Lillinka a morčiatko Dafinka patrilo kamarátke Alfa vlčici.

Naši mazlíci už teraz niesú s nami. Ale veľmi mi chýbajú...obe. Je to už tak dávno, ale tie spomienky stále bolia. Veľmi. Tento článok je venovaný na ich pamiatku. Nikdy nezabudnem.

Pozrite sa na ten rok. Rok 2007. Jedna z mála ich spoločných fotiek.


Neznášam takéto články. Neviem, čo mi to napadlo to sem dať. Traumatizuje ma to. Ale chcela som, aby ste ich videli...boli spolu, akoby to tak bolo vždy. To ale bolo prvý aj poslednýkrát, čo sme ich zobrali spolu von. Som strašne rada aspoň za ich fotku. Niekedy však rozmýšľam, či si fotkami z minulosti neotvárame staré rany...

Poznáte to, keď pri pohľade na fotku niekoho blízkeho alebo mazlíka, ktorý už nieje s vami, sa vám vytvorí taká hrča v krku? Presne takú mám po celý čas písania tohto článku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 14. ledna 2012 v 21:57 | Reagovat

Ale ešte ma viac traumatizuje pomyslenie na to, že ani terajší miláčikovia tu nebudú navždy :(

2 Sinai Sinai | Web | 14. ledna 2012 v 22:00 | Reagovat

[1]: To je fakt. Ani sa nenazdáš a prídeš o ďalších mazlov. Keby len o mazlov, ľudia tiež niesú nesmrteľní...

3 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 14. ledna 2012 v 22:01 | Reagovat

mne nevadí že ja umrem, lebo mi nebude smutno za sebou :D mne vadi keď umre dakto iný za kým mi smutno bude..divné

4 Sinai Sinai | Web | 14. ledna 2012 v 22:04 | Reagovat

[3]: to je normálne myslím. Tiež by som sama sebe nechýbala, čo tam po mne :D

5 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 14. ledna 2012 v 22:04 | Reagovat

Krásné byly. A ano, bolí to... :-(

6 Katashi Katashi | Web | 14. ledna 2012 v 22:07 | Reagovat

Ten pocit znám - je to dost nepříjemné. Ale neměli by jsme zapomínat na ty, kteří tu už s námi nejsou a upadat do depresí z toho, že ti co jsou s námi brzy odejdou. Narození a smrt - to, co je mez tím, se nazývá život, ale my jej 'obdivujeme' jenom v těchto dvou bodech: když začíná a když končí...
Ta fotka králíčka mi připomněla, že bych i toho svého měl někdy vyfotit :)

7 ♥Mája ♥Mája | Web | 14. ledna 2012 v 23:09 | Reagovat

Jako já střední zdravky ráda nemám.Ale musím mít nějakou zálohu po polygrafickej.
A ten obor farmaceutický pracovník(tím,že bych měla uplatnění v práci jako nějaká lékarnice) je ta z přijatelných.Pro mě nic víc nic míň :D.. taky jsme přemýšlela o oboru zrdavotnický asistent ale potom jen dál v oboru na výšce jako zdravotní sestra dětského lékaře :D..

Obě dvě zvířátka jsou krásné...ale už to tak v životě je.Nikdo z nás tu nebude věčně.

moje velké vzpomínky patří  na mojí dřívějčí kočku a jejími koťaty =) byla to úžasná léta dětství =´)

8 Das Das | Web | 15. ledna 2012 v 0:01 | Reagovat

nádherní oba dva!
Naštěstí mě ještě smrt žádného zvířete nezasáhla.. ale i tak se mi chce někdy brečet, když Myslím na norinu - naši malamutku. Kvůli rakovině jsme ji bohužel museli nechat utratit, ale byly mi tři roky, takže si na ni fakt moc nevzpomínám.. Ale vím, že to o ni jsme se se ségrou opírali, když jsme se učili chodit. Pamatuju si, že jsme se se ségrou děsně báli, když nečekaně štěkla.. Pamatuju si, jak byla vždycky u babičky uvázaná.. Pamatuju si, že jezdila v kufru auta a že jsme se jednou se ségrou hádali, kdo ji povede ze schodů dolů, když jsme jeli k babičce. Ale stejnak šla sama. :D Byla úžasná, lidi strašně milovala a nikdy by nám neublížila.. Sežrala i kyselou okurku a tátu nenechala napít piva, když jí taky nedal napít.. Sice absolutně neposlouchala, na psy byla agresivní.. a v té době se jí bohužel nejspíš nikdo nevěnoval...
I když si na ní moc nevzpomínám, měla jsem jí ráda.. A znám tolik historek, jak třeba pořád utíkala, nebo zdrhla do cukrárny a podobně. :D Jsme ráda, když si na ní občas rodina zavzpomíná. Třeba ve čtvrtek jsme v ČB procházeli kkolem baráku, kde jí táta koupil.. :)
Prostě.. měla jsme jí ráda..

9 Das Das | Web | 15. ledna 2012 v 0:16 | Reagovat

Jsem párkrát byla s kámoškama venčit tý její králíka. :D Docela sranda, taky měla na něj vodítku s postrojem. Zezačátku vždycky chtěl jen sedět a žrát trávo, nebo se bál, ale po čase se pěkně rozhopsal. :D

10 Kiki a Kattynka Kiki a Kattynka | Web | 15. ledna 2012 v 9:43 | Reagovat

OOO :-( to je mi líto.. :-( ale byla to krásná stvořeníčka :-) já taky měla morčátko :-) a taky už s námi není :-( a jinak krásné fotečy ;-) :-) moc jim to tam sluší :-)

11 ♥Mája ♥Mája | Web | 15. ledna 2012 v 9:48 | Reagovat

taky že hodlám udělat maximum proto aby to v případě po polygrafice vyšlo =P :D

co mne na ní zaujalo?heh,to ni asi přesně neřeknu,protože ani nevím co mne k té škole přivedlo.Toužím na ní jít už od 6.třídy :D.. ale určitš mne zajímá ten obor  ,vím,že mne bude bavit,a vůbec se mi líbí celá ta škola a program jaký vyučují apod..

12 ♥Mája ♥Mája | Web | 15. ledna 2012 v 9:50 | Reagovat

přesně tak,vzpomínky nám zůstanou a nikdo nám jich už neveme :)..

13 ElliQ ElliQ | Web | 15. ledna 2012 v 9:55 | Reagovat

Museli být úžasní, moc mě to mrzí. Tu hrudku v krku znám, až moc dobře..

14 Rodaw :-) Rodaw :-) | Web | 15. ledna 2012 v 10:04 | Reagovat

Je mi to moc líto.
Zvířátka miluji a vždycky, když mě nějaké opustí tak to bolí a bolet nepřestane. V prosinci mi umřelo morčátko - Kašpárek. Pro někoho možná "jenom morče", ale pro mě kamarád. Stále na něho myslím.
Na kočky, pejsky , na všechny, co už tu nejsou. Ztráta zvířátka NĚKDY bolí ještě víc, než ztráta člověka, protože zvíře nikdy nezradí.
Je mi to moc líto, ale zase si říkej, že určitě přišli do nebe a drží nám tam místo ;-)

15 Katashi Katashi | Web | 15. ledna 2012 v 10:21 | Reagovat

[14]: NIKDY to není jenom 'morče'... pokud někdo považuje své domácí mazlíky jenom za 'zvíře', podle mě si nezaslouží mít zvířecího společníka - i k těm se musí chovat uctí, projevovat lásku a starat se o ně... to ale málokdo pochopí...
Mnozí vyčítají, že ztrátu zvířete snáíme hůř než ztrátu člověka. Je to také živý tvor - pro nikoho by se nemělo truchlit méně či více - to není ukázka hereckého počinu, ale vyjádření smutku - pokud nás tedy zasáhne ztráta zvířete více než ztráta člověka, musel si náš malíček udělat v našem srdci zvláštní místo, které když je najednou prázdné, tak nelze jen tak přehlédnout...

16 sweet :) sweet :) | Web | 15. ledna 2012 v 11:47 | Reagovat

na chalupe,když byl děda tak měl králiky a měl krásného králika černobílého takový mládě a pak ho můj táta dal na maso a mě s epo něm stýská. Mám doma želvu a mám ji moc ráda,protože dělá legrační pohyby což vyjadřuje její hlava v různých polohách a nohy a taky oči,když si ji otře tak já pak říkám,že se zakyselila :-D takové vzpomínky jako,když lezla mému bráchovi do kapsy batohu jenom ji čouhaly nohy ááááá hlavně ,že se nenudila a neudusila bych ještě smutnila,jinak,když jsem měla babičku,kterou jsem viděla čtyři necelé roky ,byla jsem na ní závislá,víc než na mamku a prostě,když umřela jsem se brečela,pořád si vzpomínám co jsem u ní dělala. Nevím proč to píšu nejspíš je to z toho důvodu,že jsi napsala smutný článek a tak jsem se rozhodla i já ;-) Pořád smutním nad králíkem a babičkou a navíc jsem nikdy nepoznala dědu. mamka mi povídala,že byl kuřák,ale že byli hodný ;-) zemřel na rakovinu.

17 sweet :) sweet :) | Web | 15. ledna 2012 v 11:47 | Reagovat

[16]: jinak želvu mám pořád doma :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  ;-)

18 Ivuše Ivuše | E-mail | Web | 15. ledna 2012 v 12:08 | Reagovat

Jééé.... 8-O  8-O  :-)  :-|

19 ElliQ ElliQ | Web | 15. ledna 2012 v 18:11 | Reagovat

Dočkáš se (:
Mladé mít asi určitě nebudeme, nakonec. Bydlíme v paneláku a ani bychom se do bytu nevlezli. Takže budeme mít vykastrovaného samečka a samičku (:

20 ElliQ ElliQ | Web | 15. ledna 2012 v 18:15 | Reagovat

Přesně tak :D Naprosto souhlasím, ale mohlo by to být i tak s ostatními mazlíčky, např. chci psa, kočku, králíky, ovce, kozy, fretku atd :P

21 Lai Lai | E-mail | Web | 16. ledna 2012 v 14:22 | Reagovat

Ano, takové ztráty bolí. Kdo by je neznal?
Nádherná boží stvoření. Každá živá bytost v sobě nese takový jemný, křehký půvab.

[15]: Krásně řečeno...

22 L'Artiste L'Artiste | Web | 16. ledna 2012 v 19:17 | Reagovat

Taky mám fotky fotky, které na mě silně citově "útočí"... Před rokem mi umřelo morče a když se koukám na fotky, tak je mi smutno, ale zase si řeknu, že tu se mnou byla dlouho (9 let) a že se měla dobře :)

23 Monča Monča | Web | 17. ledna 2012 v 18:28 | Reagovat

[15]: Mluvíš mi z duše. Moje morčátko je se mnou přes 5 let, je to moje první zvíře a nedokážu si představit že ho nebudu mít sebe.

Krásné byly, obě dvě. Ten pocit znám.. :-(

24 Sashay Sashay | Web | 20. ledna 2012 v 20:33 | Reagovat

obe nádherné :)

25 Lawiane Lawiane | Web | 23. ledna 2012 v 21:10 | Reagovat

byli krásní. Taky jsem měla králíčka a už nežije.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama