Čo ďalej?

18. února 2012 v 2:40 | Sinai |  Čo mi slina na jazyk prinesie
To sa zas ozývam fakt skoro. No bez článku sa mi akosi nechcelo spať. Ešte dnes...čas sa kráti...musím dorobiť kresbu. Potom sa pustím do spomínanej poviedky a potom do menej podstatných vecí ako designy, rozvrh pre kamošku a tak. Samé nudné veci, som zvedavá, kto to prečíta poctivo celé :D

Trebalo by prevziať kontrolu nad istými vecami. Lenže ako? A o čom vlastne hovorím? Je toho viac. Dnes už ma asi nikto viac nenaštve ako doteraz. Je to ako začarovaný kruh, nikdy to neskončí. Čo je to za život? Čo je to za život, keď vám vlastný súrodenec, vlastná krv všetko ničí! Alebo som to pokašľala zas ja...?
Áno, všetko sa to zas týka mojej úžasnej sestričky. Je medzi nami veľký vekový rozdiel, preto medzi nami najčastejšie vznikajú hádky. Viete, ona by chcela mať zo mňa niekoho ako jej šlahnuté kamarátky...lenže ja som úplne iná. Na prvý pohľad by ste videli že niečo máme spoločné, ale vo vnútri niesme ani trochu podobné. Ona chce mať zo mňa niečo, čím ja nikdy byť nechcem. Fajn, možno je múdrejšia, lepšie sa učí, už robí bakalára. Myslím ale, že je to viac ako o známkach. Furt do mňa rýpe, napríklad často kvôli oblečeniu, čo je vážne trápne. Keď ona by si vo svojom šatníku nedokáže predstaviť...trebárs vybíjaný opasok je pre ňu hneď znakom nejakého blázna. Zaujímalo by ma, čo robí, keď vidí nejakého, dajme tomu metláka na prechode. Tá sa snáď poserie. Proste chce aby som bola ako ona...vždy dokonalá, múdra, najviac zženštená ako sa len dá...napríklad podľa jej gusta by som musela vyhodiť pár vecí, čo sa k nejakej modelke alebo komu určite nehodí. No a čo sakra?! Každý má svoj život, svoj štýl...neznášam, keď mi niekto pchá nos do súkromných záležitostí, pokiaľ o to nemám záujem. Ja napríklad nosím to, čo sa mi páči a je to pohodlné, nemusí to byť zrovna výplod najnovšej módy. Ona by na seba hodila hocičo, len aby to vyzeralo dobre.

To som zas odbočila...no chcela som, že dnes sme sa zas škaredo pohádali. Ono viete, keby medzi nami nebol príbuzenský vzťah, tak ju asi na mieste zabijem! Viete koľkokrát som v ruke zvierala nejakú ehm...nebezpečnejšiu vec a mala som zrazu chuť jej niečo spraviť?

Kašľať na to...na všetko. Bolesti v živote bolo priveľa, neviem koľko toho môlže človek zvládnuť. Je možné, aby človeka od toľkých nervov boleli žily na ruke? Znie to desivo, ale strašne ma začala bolieť ruka...a práve akoby to vychádzalo zo žíl. Už asi úplne šaliem. To tá skorá ranná hodina (:

Tak čo ďalej? Myslím, že s týmto problémom nepohnem. Moja sestra mi príde...nejaká zakomplexovaná. Ona mi to všetko robí naschvál, vie že ja to z duše nenávidím. Keď za mnou lozí, provokuje aby som mala dôvod na ňu nadávať...a potom ako malé hlúpe decko to ide požalovať. To sú mi spôsoby. Viem, že ani ja niesom dvakrát najmilší človek, ale na takú úroveň sa neznížim.
Najviac ma vždy do popuku dostane niečo z jej úst ako - "nikdy si nikoho nenájdeš s takým správaním...". Zvláštne, že ona s tým svojím si niekoho nájsť mohla. No vak uvidíme, kto sa bude smiať naposledy :D Na to, že už pomaly končí výšku je jej správanie nanajvýš trápne. A to som vždy o sebe tvrdila, že človek blbší ako ja sa nenájde. Možno čo sa týka učenia (no dobre, trošku preháňam) ale tie ostatné veci, no...
Čo je podľa vás lepšie? Čítať každodenne len knihy typu učivo? Alebo sa venovať trochu aj niečomu, čo nám dá nový pohľad na svet? Niesom žiaden šprt, priznávam. Ako mama rada hovorí, som lajdák :D Ale okrem samých termínov som viac ako ochotná čítať aj nejakú beletriu. Ale moja sestra? u nej som videla naposledy takú knihu, keď bola so nou na základke.

Ja som vždy chcela byť niekomu užitočná. Pomáhať druhým a tak. Aj pomáham, ako sa len dá...ale vidíte ako sa mi to opláca? Ako sa snaha na jednej strane opláca z druhej? Niekomu sa mi podarí aspoň trochu pomôcť a hneď na to si musím aj ja niečo odtrpieť.

V takýchto hrozných chvíľach je skvelé, keď máte niekoho - na "pokec", kde si môžete ako tu na blogu vyliať dušu. Alebo druhá možnosť - nejakého mazla. Lízi je živým príkladom zvieracej dokonalosti. Bez nej...by som tu už asi nebola...strašne mi na tej guči chlpov záleží. A tu sa dá v kľude hovoriť o veľkej náklonnosti, ba až láske. Napríklad každé ráno ma poteší svojou prítomnosťou, keď sa chystám do školy...a keď vyskočí na skrinku, vyzerá to, akoby si pýtala objatie. Moja dokonalá mačacia huňatá láska, guča chlpov alebo len Lízi, vravte tomu ako chcete (:

A čo blog? Keby mi tu nikto ani raz nepochválil fotky (myslím normálnych ľudí, nie reklamárov) tak mi z toho načisto prepne. Tomu by sa potom začalo hovoriť celoživotná depka. Som strašne vďačná za tých pár milých ľudí, čo som tu objavila. Bez nich by tento blog naisto nefungoval. A verte či nie, ani ja by som zrejme nefungovala...určite nie normálne.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katashi Katashi | Web | 18. února 2012 v 11:04 | Reagovat

Never too late... kolikrát si to mám ještě pustit? :)
Problémy se sourozenci má snad každý. Mezi mnou a sestro je dvoletý věkový a jednoletý školně-věkový rozdíl. Hádali jsme se, bili jsme se, nesnášeli jsme se... a teď každý bydlíme někde jinde...
Ale i tak jsem rád, že ji mám - to je jasné. I přes ty hádky, kritizování mého oblečení, mého chování, mé práce... já si zvykl věci spíše chválit, i když mě to příliš nenadchne. Ale naučila mne být více upřímný a říkat co si myslím... to je důležité :D Když se nemám komu vypovídat, je dobré mít při sebe psa nebo králíka... naslouchají, ale neporadí, nepomohou, leda soucitným pohledem nebo dožadováním se pozornosti - člověk alepoň na čas změní své myšlenky :) Vysokoškoláci se často povyšují, já tak dopadnu určitě - jelikož si vzdělaných lidí velice vážím. Chovám se zle už i vůči lidem ze ZŠ, v prváku jsem je úplně odepsal... byli pro mne něco podřadného... já vím, že je to hnusné... ale upřímnost nade vše. Tím, že jsem potkal tebe, Lai a Aika mi ukázalo, že i lidé na základních školách jsou mnohdy chytřejší, než jejich středoškolští konkurenti :D

2 Amelie Amelie | Web | 18. února 2012 v 11:49 | Reagovat

Tak Ty jsi ještě potom nešla spát? Trumfla jsi mě.
Hádky mezi sourozenci jsou normální. I my jsme se hádali s bratrem, i moje dcery se neustále hádají a mně je to někdy tak líto. Ale jsou chvíle, kdy si povídají, dívají se spolu na pohádky, smějí se spolu a ty mám nejraději. A můj bratr? Když jsem byla před půl rokem v nemocnici na jednotce intenzivní péče, on proseděl hodiny u mé postele, nikoliv můj manžel. Jsem moc ráda, že bráchu mám. Snad k sobě jednou se sestrou naleznete cestičku, teď se zdá ten rozdíl moc velký, ale za 10-20 let, budou roky smazány a pevně věřím, že budete rády jedna za druhou.
Chlupaté zvířátko je fajn - člověk na chvíli zapomene na problémy, svěří se, vypláče se mu do kožíšku a ten dotek utiší bouři v jeho duši.
Bude líp, Sinai, to už je takový věk, kterým si musíme projít všichni, jen musíme mít někoho, komu na nás záleží a kdo nás má rád(a často to nebývají rodiče), pak přežijeme všechno.

3 Amelie Amelie | Web | 18. února 2012 v 11:58 | Reagovat

[1]: Líbí se mi Tvá upřímnost, Katashi. Mí přátelé s Aspergerovým syndromem to měli podobně, stranili se vrstevníků, neměli si s nimi co říct, nezajímaly je bezduché hovory o ničem,  neztráceli čas pitím, kouřením ap., ale seděli nad knihami nebo nad počítačovými programy, a teď, v dospělosti jsou z nich úžasní mladí lidé (i když o vrstevníky nestojí doteď).
Říkám holkám: "Pod nikoho se neponižuj a nad nikoho se nepovyšuj". Nikde není psáno, že člověk s VŠ je lepší než člověk se základním vzděláním. Když jsme u toho, můj bratr nedodělal SŠ, můj manžel má VŠ...Víš kdo mi pomůže, když něco potřebuju? Kdo mi nakoupí? Kdo pohlídá děti? Kdo se se mnou směje? Kdo za mnou chodí do nemocnice? Můj brácha. VŠ není zárukou spokojeného života, dokonce někdy je tomu právě naopak. Někdy mám pocit, že lidé s VŠ v mém okolí moc štastní nejsou.

4 Katashi Katashi | Web | 18. února 2012 v 12:19 | Reagovat

[3]:Čím více toho lidé vědí, tím více je to trápí a mnozí z nich se poté zaobírajá malichernostmi, které jim nedávají spát, chtějí vědět více, nakouknout pod povrch...to není jenom u VŠ vzdělaných lidí, i když je pravda, že u nich je tato pravděpodobnost 'myšlenkového vyhoření' vyšší, jelikož se nemusí příliš zabývat praktickými věcmi, kterými se trápí lidé v práci, rodiče, ženy v domácnosti...
VŠ doopravdy není záruka spokojeného život, člověk se totiž ponoří do stovky nových problémů, které vyžadují jeho osnovy a zvládání reálných problémů je poté velice obtížné. VŠ lidé neznamenají záruku inteligence - ví toho možná více vzhledem ke svému oboru, ale mnozí se nechají zaslepit studiem a svou jedinečností, že občas zapomenou 'přemýšlet'... Takhle bych asi nechtěl dopadnout..

5 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 18. února 2012 v 12:34 | Reagovat

Myslela jsem si, že je tvoje sestra mladší jak ty, podle toho, co jsi tu vždycky psala. Myslím, že časem, až budete starší, se váš vztah urovná, ona snad pochopí, že tě nezmění a ty snadněji ukočíruješ svůj vztek... Moc dobře ten vztek znám. Člověk úplně cítí, jak mu do hlavy stoupá krev, každá žilka se plní a má pocit, že za chvíli mu hlava praskne... Snad v dospělosti to bude jiné. Sin, časem to přejde.

6 ♥Mája ♥Mája | Web | 18. února 2012 v 14:55 | Reagovat

Podle mne se každý člověk ocitá v začarovaném kruhu a musí si správně načasovat,jak bude nejlepší z něho vystoupit.přeju hodně sil aTˇse ti to podaří. :)
Podle toho co píšeš,máme asi stejně věkové sestry. Ta moje mne taky někdy zbuzeruje co to mám na sobě,že se to vůbec nehodí a když si něco učesu zvláštního,hned vypadám jak nějaká čarodějnice-podle ní... ale jinak se máme celkem rády.

ale přeju ti hodně štestí abyste se usmířili (aspoň trochu),ono to snad nějak půjde ;)

"nikdy si nikoho nenájdeš s takým správaním"... tak tuto větu mi vždy říká mamka a ségra taky.. a kvůli také debilní věci,protože jim nechci nosit ty idiotské podpatky.. co je jako špatného na teniskách? :D

určitě bychom se měli věnovat i jiným záležitostem než škole,i když ta má bý též přednější.
a je velmi hezké a dobré,že se snažíš pomáhat druhým :) ono se ti to vrátí v dobrém :)
a zvířata,snad jediní tvorové,kteří nám rozumí nejvíc a vždy u nich cítíme oporu,lásku a důvěru a to nemusí vůbec nic říct =´)

7 Amelie Amelie | Web | 18. února 2012 v 16:21 | Reagovat

[6]: "nikdy si nikoho nenájdeš s takým správaním"...to je ta nejhorší věta, kterou může někdo "dítěti" či dospívajícímu říct. Děsně to snižuje sebevědomí. Samozřejmě že si jednou někoho najdeš, budeš-li chtít... takové věci moc neposlouchej a nijak si je neber k srdci, zbytečně by ses jimi trápila.

8 Katashi Katashi | 18. února 2012 v 16:34 | Reagovat

Rodiče se nás tím snaží usměrnit, vést nás... ukázat nám naše chyby. Ale za cenu ponižování? Prosím, ne. Tuhle větu taky často slyším, spíše ve vztahu s přátelstvím... je to sice jen věta, ale dokáže ublížit více než obtisk dlaně na tváři.

9 Katashi Katashi | 18. února 2012 v 16:34 | Reagovat

[8]: reakce na [7]:

10 Sinai Sinai | Web | 18. února 2012 v 17:16 | Reagovat

[1]: Viem, že také problémy niesú v tejto dobe ničím zaujímavé. Lenže toto nieje len o doťahovaní sa...u nás, ak sa to dostane do extrému, tak sme schopné po sebe ziapať na celý barák :D Vážne to nieje nič príjemné, keď sa k tebe správa takto vlastná rodina. Vždy som chcela len jedno - mať aspoň jedného normálneho súrodenca. Alebo skôr ja som mohla byť ehm...normálna :D
Ale zas si neprídem ani náhodou múdrejšia ako niekto zo SŠ. Jednoducho takí ľudia sú pre mňa vyšší level.

[2]: Nočný tvor mal potrebu ešte niečo napísať :D
Úplne súhlasím...ale nechápem, že napríklad tuto so staršími ročníkmi si dokážem našťastie rozumieť. Na sestru to zrejme jaksi neplatí. Ťažko povedať, čia je to vlastne chyba...
Niekedy je najlepšie predsa len to zviera, aj keď nič nepovie. Myslím, že práve ticho, hladkanie zvieracieho kožucha - živého -  a prípadná dobrá hudba dokáže veľa "rán" zahojiť (:

[5]: Ja už neverím, že niekedy to bude lepšie...občas sa tak nehádame, ale to sú svetlé výnimky. Možno je to mojim vekom, vraví sa predsa že 15 je také krízové obdobie.

[6]: Staršie sestry dokážu dokonale piť krv, ale niekedy by mi bolo aj smutno. Áno, aj po tom všetkom, čo sa stalo by mi určite chýbala.
Presne, len u mňa si sestra rypne viac ako mama. To by mi ešte tak chýbalo, aby mi to mama hovorila :D
inak tvojmu komentárom maximálne prikyvujem, pravda to, pravda.

[7]: Je to ozaj mierne deptajúce...ale našťastie to počúvam len od sestry. Keby s tým začal aj niekto iný, to už by bolo horšie. Predsa len ona sa ma vždy snaží vyprovokovať...občas to treba aspoň trochu ignorovať. Aj keď tá ignorácia je nenormálne ťažká, keď vám niekto pri uchu furt bzučí s nepríjemným podpichovaním a tak..

[8]: Ako som už písala...od rodičov sa mi to našťastie nedostalo. Keby mi to isté, čo robí sestra, robili oni, takby to neskončilo práve najlepšie...
Často slová bolia viac ako nejaký "kopanec do zadku".

11 Katashi Katashi | Web | 18. února 2012 v 17:52 | Reagovat

Je divné, že se ti web nechce zobrazit... štvete mě... všichni :D A zrovna tebe tam mám zapsanou mez prvními, že jsi tam 'přijatá'. A víš tu adresu dobře, že? :D

12 Lyra Lyra | Web | 18. února 2012 v 18:47 | Reagovat

Takže ti v prvom rade vravím- kašli na sestru. Ďalšia vec, ktorú máme spoločnú sú staršie sestry. Aj ja mám jednu, stredoškoláčku, osemnástku. To, čo si tu teraz popisovala je ako úryvok z môjho denníka. Ako úryvok z každej hádky, po ktorej som mala chuť jačať, vrieskať, kúsať kopať. Ale musíš si vytvoriť obranný mechanizmus. Zakaždým keď s niečím začne ja hneď odídem so slovami " Naser si moja zlatá". A predídem hádke 8-) :D Viem čím si prechádzaš. Tak neskutočne zdvihnutý tlak po každom jej namyslenom slove... Niekedy som sa cítila na infarkt. Ale vieš, že ju aj tak mám rada? Nevedela by som si bez nej predstaviť život. Lebo raz za uhorský rok nastane chvíľa, keď si babsky pokecáme a smejeme sa. Hádanie síce prevažuje a naši nenávidia, keď jačíme na celý dom. Ale sme sestry. Neviem či aj u vás nastan niekedy zlom a pevne dúfam, že to tak je. Ale každopádne- nasaď úsmev a buď hrdá na to, kto si. Nie si o nič horiš ako ona, čo sedí celú dobu v knihách. Každý je nejaký, každý je jedinečný.
Aj ja milujem pomáhanie... Ten dobrý hrejivý pocit, že som niekomu spravila radosť, mi spôsobí také zubné škerenie... Drž sa :-)

13 Several Aiko Several Aiko | Web | 18. února 2012 v 19:42 | Reagovat

Prosím tě,ted mám spěchalku, přijeli jsme z treninku a musim toho hodně dělat, takže si to přečtu a okomentuju az chvilinku ;-)

14 Several Aiko Several Aiko | Web | 18. února 2012 v 20:20 | Reagovat

Mám novej skype jen pro blog ;-) ckj napišu

15 Moniska Moniska | Web | 19. února 2012 v 13:39 | Reagovat

Známky neříkají jak jseš chytrá. Chytrost je, když se někdo neučí, a dostane z písemky dvojku z toho, co pochytil v minulé hodině. Číst si dokola 2 hodiny jednu stránku v učebnici a pak dostat jedničku, to není chytrost..

Do toho by se ti sestra neměla plést. Všechno to, co nosíš, jak se chováš jsi ty a nikdo nemá právo ti to brát. Tvoje sestra tím, že ti to bere dokazuje jen, jak je hloupá a naivní, nedokáže ustát že je někdo jiný a originální.

"Viete koľkokrát som v ruke zvierala nejakú ehm...nebezpečnejšiu vec a mala som zrazu chuť jej niečo spraviť?"- To moc dobře znám, ale ne kvůli sestře, nebo bráchovi. Kvůli rodičům.

Zvířátka jsou nejlepší kamarády, když si myslíš že je nejhůře, oni tě rozveselí. Taky mi kolikrát vrátili chuť do života, a když vidím, jak mě Kety vítá vždy když přijdu domů a má mě ráda.. Opravdu pohlazení na duši.

16 Das Das | Web | 19. února 2012 v 20:17 | Reagovat

Taky pro mě blog hodně znamená.. Občas nevím, co bez něho.. Je tu tolik úžasných lidí, které bych v reálu nikdy nepotkala.

Tvůj vztah se ségrou naprosto chápu. S bratrem to mám podobně.. Na druhou stranu moje rodina je pomalu to nejdražší, co mám. Ale to je možná tím, že nemám jen jednoho sourozence.. ale rovnou čtyry. :)
Věřím, že váš vztah se časem zlepší. ;) Dříve jsme se se ségrou rafali každej den, mlátili se a nemohli vedle sebe existovat.. Ale to žu je za námi. :)

17 Katashi Katashi | Web | 19. února 2012 v 20:36 | Reagovat

[16]: Vás je pět? Zajímaly by mne vztahy, které  mezi vámi panují... :)

18 several-kingdoom several-kingdoom | 19. února 2012 v 21:32 | Reagovat

Děkuji ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama